sobota 11. dubna 2015

Pod nadvládou noci 20

Matte seděl opřený o sloup v bohaté části Baltimoru. Ne, že by se flákal, nebo podobným způsobem relaxoval, on vypracovával plán útoku na Dům začátků. Ten, který stál naproti němu hrdě, stejně jako jeho majitelka. Právě teď bylo něco málo okolo půl dvanácté večer - do úplňku zbývaly tři dny - počítaje dnešek - a většina měničů byla na sračky.
Takže zítra byla nejideálnější doba k útoku. Nejlepší čas pro zavraždění desítek obyvatel domu, a desítek nepřátel jeho matky.
Vedle něj zašustilo křoví a on se nemusel ani otáčet, aby zjistil, kdo to byl. Hubená ruka se dotkla jeho ramene.
Iane,” řekl a kývl hlavou, aniž se na příchozího podíval.
Matte, čekal jsem tě dýl,” odpověděl druhý muž. “Matka už je nedočkavá, víš to, že?”
Pouze přikývl v odpověď. Nebylo třeba dále rozvádět, jak moc byla královna netrpělivá. Znal ji dost dobře, aby to dokázal odhadnout. Vždyť to byla ona, kdo z něj udělal upíra.
Už máš nějaký plán?” vyzvídal Ian. Kdyby Matte mohl, zabil by ho teď a tady. Nikdy neviděl - a to vyrůstal mezi padouchy - větší lišku převlečenou za husu. Jenže právě proto byl oblíbencem jejich matky.
Mám,” odpověděl stručně. Nechtěl nic rozvádět do hloubky, nebylo třeba. Pokud ten malej bastard chtěl vědět víc, stačilo, kdyby utíkal za maminkou a schoval se jí pod sukně.
Víc mi k tomu neřekneš?” tentokrát v mu v hlase už znatelně zněla rozlícenost. Matteovo tělem se okamžitě začaly šířit jiskřičky nenávisti. Pokud někdy někdo mlel v jeho blízkosti ty kecy typu “Nenávist mezi sourozenci je jen ukrytá láska”, nejraději by mu rozmlátil obličej o krbovou římsu.
To, co cítil k Ianovi, byla čirá a nefalšovaná nenávist.
Nemám důvod říkat ti svůj plán. Pokud mi paměť slouží, ty máš jen špehovat a ne se mi motat pod nohy,” promluvil mrtvolně klidným tónem.
Ian sykl a stáhl svou ruku dolů. “Poslal bych tě do prdele, ale ta cesta je pro tebe kurevsky dobře známá,” vyprskl. Matte sebou škubnul. Trefa do černého, pomyslil si nevraživě.
Přes to všechno si zachoval ledově chladnou tvář. Přesně tak vřelou, jako jeho srdce.
Chce vidět výsledky - co nejrychleji,” mlel si své stále dál ten podvyživený retard.
Já vím.” To byla celá konverzace. Pak už jen následoval monolog neurčitých kleteb, ale byl by přísahal, jak zaslechl “Pošahanej kretén”. Za to jediné by položil krk. Když už byl Satan junior pryč, Matte se opět klidně opřel.
Ta obrovská klasicistická stavba s prvky romantismu se mu líbila. Ve světě zloduchů se dal považovat za dítě, ale tuhle éru zažil. A miloval ji. Zbožňoval kulturu a umění. Pamatoval si přesně ten den, kdy byly dostaveny většiny budov v novodobém mixu stylů. Kolik že to bylo let? Dvě stě? Ano, asi tak nějak.
Zhluboka se nadechl. Musel sám sobě přiznat svou slabost. Nechtěl zabít Ophilii Strike. Už jen pro její příbuzenské pouto s Theou. V tomhle světě nebyl čas na jeho tužby, připomněl si. Tady vládla ruka temné a zasrané šlapky, kterou měl tu smůlu nazývat matkou.
Nevěděl kolikrát přesně si tohle omlíval stále dokola a dokola, ale svůj účel - nutit ho nenávidět ji - to plnilo na sto procent.
Donutila ho zabít jedinou ženu, na kterému kdy záleželo. Nemiloval ji, nemohl lhát, ale byl jí posedlý. Možná že i proto se mu ve skladišti hromadilo tolik těl s hnědými až rudými vlasy. Žádné nebyly jako ty její. A pak, když zahlédl jejího ducha, začal po ní znovu prahnout.
Jediným žijícím spojením s ní byla Ophilie. Bylo jen krevní pouto, protože ty dvě byly odlišné jako den a noc. Na rozdíl od Thei, která byla drobná a zaoblená, Lia byla vytáhlá a poměrně vypracovaná. Neměl takový typ žen rád. Doslovně ho nenáviděl.
Proč měl prahnout po svalnatém těle, když se mohl bořit do křivek? Nesnášel tenhle módní směr, kdy jedna žena byla svalnatá a druhou by ani neobjal kolem pasu.
U Domu se cosi pohnulo a on musel zamžikat očima. Spatřil ji. Když mu před očima běhala ta malá žena, o které ve dne v noci snil, mrtvé srdce se mu možná i rozbušilo.
Tentokrát ji sledoval delší chvíli. Viděl, jak dveře opustila Lia a objala svou příbuznou. Spatřil záblesk dokonale bílých zubů v Theiných ústech a lesk očí. Byla to ona, z masa a kostí. Nikoliv jen výplod jeho bujné fantazie.
Jenže... Pokud by byla živá, znamenalo by to, že...
Jediným pohybem se vyšvihl do stoje a oprášil si zadní část tmavých riflí. Tenhle vývoj novinek bude muset říct matce. Plán W vyšel, zazubil se pro sebe, zaplaven bezmezným pocitem moci. Ale pokud by to řekl královně... chtěla by ji pro sebe. Vzala by mu jeho malou Theu a učinila z ní svou čubu. Ne, tahle malá fenka byla určená jemu. Měla být jeho hračkou. Nadechl se a otřásl se přicházející rozkoší.
Jak se zdálo, z nudné výpravy se nakonec stane hon na vlka. Získá zpět svou hračku na šoustání. Teď měl víc než jen motivaci k napadení tohle prokletého domu. Zazubil se a zachvěl očekáváním. Tělem se mu šířil chtíč, který bylo nutno uspokojit.
<3 <3 <3
War o všem ví,” posteskla si Thea, když se s příchozí nocí vloupala k Lie. Zrovna usedala do obrovského koženého monstra, když uslyšela cinknutí o podlahu a následné tříštění skla.
Thea zvedla obočí a podívala se na třesoucí se Liu. “Je to odvaz, ale ne až takovýhle.”
Lia sprostě zaklela a třesoucí se ruku si přejela ve zplihlých vlasech. Theiny naopak zářily zdravým. “Promiň, Theo,” zavyla Lia a zhoutila se do křesla. “Není to kvůli tobě, ani Warovi, tohle jsou jen moje - zcela sobecký - důvody.”
Co je sobeckýho na tom, že tě likviduje úplněk?” zamračila se na ni Thea starostlivě. “Popravdě mě hrozně děsíš, sakra, vždyť jsi furt, jako by tě měl odfouknout příští vánek!”
Sorry,” zabručela omluvně. Thea nafoukla dětinsky tváře. “Neomlouvej se! To nejsi ty. Nikdy jsem tě neviděla v tomhle stavu. To jsem prošvihla každý úplněk?”
Ne,” připustila váhavě, “jen teď je to trochu jiný. Jsem vyčerpaná i z práce na okrsku a těch věčných cest do márnice, z márnice, do sídla, sem, a jen bohové ví, kam ještě.”
Thein výraz se zjemnil. “Měla bys s tím na den dva seknou,” řekla tišeji, “nechci ti jít v blízké době na pohřeb. Podle mě jich už bylo až až.”
Lia se uchechtnula. “Ne, to se bát nemusíš,” odvětila, “věř mi, i když jsem vyčerpaná, zažila jsem horší.”
Dám na tebe,” mrkla na ni laškovně. Lia se v odpověď zašklebila a opřela si hlavu o záda křesla. Chvíli jen tak odpočívala se zavřenýma očima, pak se posadila a protáhla se.
Jestli jsem za poslední tři měsíce naspala víc, než třicet hodiny spánku, budu asi nadčlověk.”
Thea se uchechtnula. “To už jsi, takže není co řešit.”
Lia zavrčela. “Nejsi vtipná,” odsekla a natáhnula si nohy před sebe. “Já tady padám vyčerpáním kvůli tvýmu chlapovu, tobě a vašim poskokům.”
Hlavně, že to máš na koho svést, že?”
Poslala bych tě do prdele, ale nemůžu, všeho všudy jsi furt moje příbuzná.”
Já tě tam posílám pořád a rodiné závazky mi žádný problém nedělají,” odpověděla zvesela Thea. Pak se její výraz změnil na pokerový. “War přijde dneska sem. Kvůli řetězovému odhalení se rozhodl mě zkontrolovat a odvést si mě domů osobně.”
Konečně k sobě máš tu pevnou ruku,” rozesmála se Lia. “Bylo na čase, aby se z Wara stal chlap. Teda, myslím ve vaší dvojici, protože v boji je to chlapák.”
Nepotřebuji znát detaily. Každý den se docela bojím, jestli se mi vrátí a pak jen v duchu křičím radostí, když jo.”
Tomu se říká obava o své bližní,” usmála se Lia chápavě. “Asi tak moc pečuju já o tebe. A stejně tak tě i miluju.”
Mimochodem,” změnila Thea téma, “už vím, co udělám se svým dědictvím. Pomůžu ti založit další Dům začátků.”
Lie spadla brada. “Prosím...? Počkej, to přece nemůžeš!”
Kristova noho!” zařvala. “Jsem miliardářka! Nedokážu ty peníze utratit do smrti a navíc už jeden dům mám, k čemu mi budou další?”
Jsi si s tou smrtí tak jistá?” pozvedla Lia zvědavě obočí. “Já předpokládám, že budeš žít dalších, řekněme tak, tři sta let minimálně?”
A mezitím se mi do kapes furt posypou peníze. Občas utečou, ale zase se vrátí,” protočila Thea oči. “A myslím to vážně. Já ten barák nechci. A nechci ho ani vyhodit do koše, proto ti ho dám. Je to nejlepší cesta, ne?”
Dát jen tak někomu dům není normální, zlato,” povzdychla si Lia. “Navíc teď ani nevím, co bych s ním dělala.”
Docela často si stěžuješ, že musíš posílat pryč jedince, co se ti sem zatoulají. Takhle budeš mít místa dost - ta budova je obrovská - dost velká pro šedesát lidí.”
Když o tom tak přemýšlím,” promnula si Lia zamyšleně bradu, “mohla bych to skloubit s prací, že?”
Jasně,” přikývla vědoucně Thea, i když neměla páru, o jaké práci Lia mluví. “Skvělej nápad.”
Lia, zcela pohlcená svýma představami, vášnivě pokyvovala hlavou. “Až přijde War, budu mu to muset říct!”
Ne!” vyhrkla vyděšeně Thea. Proč byla sakra vyděšená? Ptala se sama sebe. “On o tom... Neví o tom. Mám víc brainstormů, ale ani o jednom z nich neví. Zabil by mě.”
Nepřeháněj,” odfrkla si Lia. “Ten chlap by ti nezkřivil vlásek na hlavě. A pokud to není šílenost typu “připoutejte mě ke zdi” tak ti to projde. Takže ven s tím zbytkem!”
Dobře,” povzdechla si Thea. “Jedná se o to, že bych chtěla polovinu své firemní budovy věnovat na vaše účely. Něco jako zasedačku skupiny, chápeš, ne? No a část zisku bych automaticky dávala na právě onu skupinu.”
Lia seděla tiše, s pokerovým výrazem na tváři. “To si děláš prdel, že jo?”
V hlavě mi to špatně neznělo a vlastně mi to pořád blbě nezní,” pokrčila rameny v odpověď.
Taky mi to nezní vůbec špatně!” vypískla její sestřenice radostí. “Konečně dokopu toho idiota, aby tu skupinu zoficiálněl! Stejně už dávno fungujou jako bratrstvo. Měl by si to uvědomit.”
Thea zamrkala. A pak znovu a ještě jednou. Otevřala ústa a opět je zavřela, zcela zmatená sestřenčinou reakcí. Jistě, že měl být na místě úsměv a pochvala. Ale zatraceně, kde se tu vzal ten zuřivý vír emocí?
Zas až tak úžasný to zase není, Lio,” vysoukala ze sebe zmatená Thea.
Máš pravdu, není,” přikývla žena v odpověď, “ale je to zajímavý nápad. Trocha toho nadšení navíc nikdy neuškodí.”
Ou, zásah do černého, pomyslila si kysele.
To je jedno,” mávla nad tím vším rukou. “Pořád jsou důležitější věci na řešení. Vím, že mám hodně práce - jak na sobě, tak na učení se o tomhle světě.”
To máš,” přikývla Lia, dívajíc se při tom na hodinky. “V kolik že přijde?”
Teď bude jedenáct,” broukla Thea, “říkal, že do půlnoci tu bude. Slíbil mi, že se o to pokusí.”
Lia přikývla v odpověď a dále jen seděla na křesle, snažíc se uvolnit své vyčerpané tělo. Úplněk uměl být svině.


2 komentáře:

  1. Srdečná vďaka za dnešnú nádhernú kapitolu!!! :-) Mať tak Theine problémy s peniazmi :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji moc za skvělou kapitolu!!! :-)

    OdpovědětVymazat